87.mateřská škola Plzeň

Komenského 46

 

 

 

 

školní časopis

 

 

 

 

KOSÍ KAMARÁDI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

D U B E N  -  Č E R V E N  2 0 0 7







K O S Í C I   N E Z N A J Í   N U D U



 

   

     Naposledy jsme se setkali na stránkách našeho školního časopisu koncem března. Co všechno jsme od té doby prožili, to se nyní pokusíme vám nastínit.

      Neobvykle teplé jarní dny nás nutily k dlouhým vycházkám do okolí mateřské školy i k výletům po stopách historie města Plzně. Což dokázala nejprve třída 3.B, která se vydala do plzeňského podzemí ještě před Velikonocemi – a to v pátek 6.4. Příjemná starší paní průvodkyně jim odpovídající formou vyprávěla různé zajímavosti. O čtrnáct dní později se na stejné místo vypravila i třída 3.A. Kluky zajímaly staré zbraně, které zde byly také k vidění, děvčata zase nádobí z různých časů.

 

     V polovině dubna zhlédly všechny děti mateřské školy divadelní představení „Písničková víla Míla“. Hudební nástroje i písničky, které se v představení objevily, děti bezpečně poznaly. Divadélko s chutí zahrály dvě členky Divadla J.K. Tyla.

 

     V druhé půlce dubna navštívily všechny třídy plzeňskou ZOO, tentokrát měl program název „Cesta za varanem“. Průvodci z řad vysokoškolských studentů nás provedli africkým pavilonem a hlavně teráriem, kde jsou varani umístěni. Viděli jsme i svléknutou hadí kůži, dokonce třída 3.A měla možnost si živého hada – hroznýše – pohladit a odvážlivci si ho nechali dát za krk. Nebyl to moc příjemný pocit, had byl docela těžký a někteří „hrdinové“ měli pěkně nahnáno!

Těmito posledními návštěvami ZOO jsme pro letošek vyčerpali předepsaný počet, který určuje permanentka. Určitě ji příští školní rok zakoupí školka zase.

 

     V pátek 27.dubna jsme byli pozváni Sborem dobrovolných hasičů z Plzně Bolevce na jejich cvičiště u konečné tramvaje číslo 4. Byli jsme tak nedočkaví, že jsme byli na místě ještě dříve než samotní hasiči. Ale to nám nevadilo. Usadili jsme se kolem pěkného ohniště a spořádali alespoň svačinu, kterou nám přichystaly naše paní kuchařky. Za chvíli se přiřítilo velké hasičské auto, které jsme si hned pořádně prohlédli. Velitel hasičů pan Pytlík pak dětem poutavě vyprávěl o poslání dobrovolných hasičů, vyzkoušel děti, zdali znají telefonní číslo, které je potřeba v případě nebezpečí volat a pochlubil se i soukromou sbírkou modelů hasičské techniky. Ta nadchla především kluky. Poté další dva hasiči, oba Honzové, ukázali dětem veškeré vybavení a oblečení, které při zásahu musejí na sobě hasiči mít. Děti zaujala helma se štítem přes oči, každý si ji chtěl vyzkoušet. Ale byla těžká! Nářadí, které hasiči používají, si také všichni chtěli vzít do ruky. A hlavně! Každé dítě si mohlo vyzkoušet chvíli být hasičem, uchopit hadici se stříkačkou a kropit okolí. Že byli pak všichni kolem trochu mokří, nikomu nevadilo. Poděkovali jsme boleveckým hasičům za pěkné dopoledne a domluvili se s nimi, že možná koncem školního roku využijeme jejich pěkné ohniště k opékání vuřtů.

 

     A už tu byly sváteční květnové dny. Někdo měl tu výhodu, že měli rodiče dovolenou a mohli si užívat volna. Mnozí se šli podívat na oslavy osvobození Plzně, jiní využili jiných nabídek k veselí.

 

     V pátek 4. května navštívili naši mateřskou školu zástupci firmy Danone, kteří rozdávali všem dětem Actimel. Naše školka se totiž rozhodla zapojit do projektu „Nasbírejte co nejvíce lahviček od Actimelu“.  Během měsíce mohly děti nosit z domova prázdné lahvičky. Kdo jich měl alespoň 16, dostal diplom prince Actimela. Pokud z lahviček vyrobí školka nějaký výrobek, dostane se do slosování o hodnotné ceny. Na třídě 3.B tak vymysleli a zhotovili pěkný strom.

 

     Třída 3.A ten samý den vyrazila na akci „Rej čarodějnic“, kterou připravilo občanské sdružení Motýl ve Žlutické ulici. Čarodějkami se to tu jen hemžilo! Hned u vchodu jsme dostali barvičky a mohli jsme si pěkně pomalovat tváře. To nás nemusel nikdo dvakrát pobízet, za chvíli jsme byli zmalovaní jak na karnevalu. Pak jsme zhlédli krátké divadlo, vyzkoušeli svoji odvahu prolézáním trasy se zavěšenými pavouky a netopýry. Zvládli jsme i další nastražené pasti v podobě soutěží a na závěr jsme si vyrobili  pavouka. Do školky jsme si odnášeli nejen své výrobky, ale i sladkou odměnu a kouzelné barevné kamínky. Měli jsme rodičům pak co vyprávět.

 

     Ještě týž den odpoledne si několik rodičů ze třídy 2.B se svými dětmi a paní učitelkou Zdenkou Vrchotkovou vyjelo na cyklistický výlet kolem boleveckých rybníků – a to v rámci projektu „Moje město Plzeň“. Sedm rodičů s dětmi a p. učitelkou objelo na kolech Senecký rybník, Košinář a Bolevák. Na zahradě „U vodnáře“ jim pak jedna hodná paní umožnila si odpočinout a občerstvit se. Všechno dokumentoval pan Fliegl, který pak CD z cyklovýletu třídě věnoval.

 

     Hned po svátečních dnech byli předškoláci pozváni do auly Gymnázia Fr. Křižíka na koncert žáků ZUŠ v Sokolovské ulici. Mnozí „hudebníci“ také prošli naší školkou.

     18. května pak navštívili školku učitelé této umělecké školy a prováděli na třídách průzkum hudebnosti nejstarších dětí. Talentovaných dětí máme opravdu hodně.

     Což dokazují hlavně naši „Kosíci“, tedy děti z kroužku flétniček pod vedením p. učitelky Mirky Ouhrabkové. 14. května byli pozvání na ÚMO 1 na akci „Plaketka“, kde zahráli na flétny a zazpívali zasloužilým dárcům krve.

 

     Úspěchy však mají děti i ve výtvarné oblasti. Děti ze třídy 2.B zaslaly své práce do soutěže „Miniskřivánek“ vyhlášenou Střediskem volného času v Ledecké ulici. Nejlepší výtvarné dílko zhotovila Maruška Kolomazníková, diplomy obdržely i Andrejka Lálová, Anička Kubovcová, Lucka Vodičková.

     V další výtvarné soutěži, kterou vyhlásil divadelní spolek Špalíček, a která měla název „Malujeme svět zvířat“, uspěla v kategorii do 7 let Barunka Císařová ze třídy 3.B, která se svojí prací skončila na 5. místě.

     Úspěšné byly i děti z výtvarného kroužku. Přihlásily se do výtvarné soutěže „Cesta mráčkového dráčka“ s podtématem „Příroda a svět okolo tebe“. V dubnu pak zhotovovaly obrázky motivované Plzní a jejími pověstmi. Výsledná kolektivní práce byla zpracována jako leporelo.

 

     Krásné teplé počasí nás přímo vybízelo pobývat co nejvíce venku a hlavně na naší zahradě, kde přibyly nové prvky. Na prostranství před druhým pavilonem byl nainstalován vrtulník a auto, před třetím pavilonem kohouti a klasická houpačka. Paráda! To se tu vyřádíme! Nové prvky se velice líbí i rodičům. Někteří tu tráví se svými dětmi, když je vyzvednou ze školky, celé odpoledne.

 

     Ale to už se kvapem blížila škola v přírodě. Letos byla pro pobyt zvolena chata „Povydří“ blízko Srní. V pondělí 21.5. ráno v 7 hodin odjelo 43 dětí a 6 zaměstnanců  do tohoto objektu. Námětem školy v přírodě bylo „Po stopách šumavských skřítků“. Celý týden nám přálo počasí, sluníčko svítilo od rána do večera. Hned první den jsme se vydali na obhlídku starého i nového Srní, podívali jsme se i k rekreačnímu středisku Vydra, další den jsme se vydali na Čeňkovu pilu. Ve středu ráno se z nás stali malíři – zdobili jsme si skřítkovské čepičky a pak v nich dělali módní přehlídku. Odpoledne jsme objednaným autobusem navštívili koňskou farmu na Jiřičné a děti měly možnost si vyzkoušet jízdu na koních. Ve čtvrtek dopoledne jsme si na hřišti uspořádali „letní olympijské“ hry, ve kterých byli všichni vítězové. Dostali jsme za to hezký diplom. Odpoledne jsme se místním autobusem dopravili na zastávku Rokyta a odtud šli pěšky nádhernou i když dlouhou procházkou při plavebním kanálu až do starého Srní a pak zpět až na chatu. Den jsme zakončili opékáním párků a posezením na terase. Kromě výletů jsme bohatě využívali pěkně vybavené dětské hřiště a velké travnaté hřiště za chatou. V pátek odpoledne se hnala bouřka a začalo pršet, ale to už jsme byli sbalení a odjížděli domů. Přijeli jsme opálení, unavení, ale plní dojmů.

 

     V týdnu, ve kterém jsme pobývali ve škole v přírodě, se letos konala olympiáda mateřských škol. Místem konání byl letos nový Ice-park na Lochotíně.  Protože velcí sportovci tu v tuto dobu nebyli, zastoupily je mladší děti. Absolvovaly pečlivý trénink a při samotné olympiádě bojovaly jako lvi. Však také byly po olympiádě odměněny zmrzlinovým pohárem v místní cukrárně!

 

     Výtečný zmrzlinový pohár patřil i našim „Kosíkům“ – děvčatům z kroužku Flétniček. Sotva se stačily doma rozkoukat po příjezdu ze školy v přírodě a hned druhý den ráno – v sobotu 26.5. odjížděly s rodiči a p. učitelkami do Prahy na celostátní kolo „Pískání pro zdraví“. Semifinálové kolo v Plzni totiž s přehledem vyhrály se svým vystoupením „Kosí letadlo“. Za obrovského horka a velké konkurence se jim podařilo v Praze vybojovat 3.místo! Všichni jim upřímně blahopřejeme! Budou nám velmi scházet, všechny holčičky už odcházejí do základní školy.

 

     Poslední květnový týden, hned  po návratu ze školy v přírodě, jsme sotva stačili  sdělit své zážitky menším kamarádům a už nás čekala zahradní slavnost. Byla stanovena na středu 30. května od 15,30 hod. Tentokrát na téma „Povídání o pejskovi a kočičce“. Na tato témata totiž byly zaměřeny všechny soutěže, které na děti čekaly. V úvodu zahradní slavnosti předvedla každá třída krátkou ukázku ze cvičení „Želva“, které vedla cvičitelka Hanka Volfová. Pak už se děti i s rodiči rozutekly plnit úkoly jednotlivých soutěží. Například věšely prádlo, přenášely vodu na mytí podlahy, vybíraly, co dát do dortu, „zašívaly“ košilku, lovily myšky, vybíraly květiny, zdobily chaloupku atd. Za splněný úkol dostaly razítko a na závěr si jako odměnu odnesly perníkovou kytičku.

 

     Den dětí byl oslavován na mnoha místech, a tak jsme se rozhodli navštívit ještě jednu akci, se kterou máme již roky dobré zkušenosti. A tou byla „Stopovačka za pohádkou“, kterou pořádala Záchranná stanice živočichů v Plzni na Doubravce. Třídy 2.B, 3.A a 3.B se tedy v pátek 1. června vydaly na pohádkovou trasu. Začínala „U Jiřího“, kde nás přivítal kašpárek a seznámil nás s průběhem stopovačky a předal nám list, do kterého po splnění úkolů budeme dostávat razítka. Na prvním stanovišti požádali princ s princeznou děti, aby jim pomohly roztřídit a uklidit odpadky do správných kontejnerů, na dalším vodník s vodnicí vyzkoušeli děti ze znalosti vodních živočichů. Kdo pak danou trasu přeskákal jako žabka, odnášel si razítko natištěné přímo na ruce. Pak loupežník s čarodějkou chtěli rozdělit zvířátka podle místa bydliště, víly zase broučky a na konci cesty pak pan král s paní královnou požádali děti o pomoc při určování lesních zvířat. Za splnění všech úkolů si každá třída odnášela pěkný diplom a bonbóny.

 

     Kvapem se také blížila akce pro nás všechny dojímavá, a to slavnostní rozloučení s předškoláky, které letos připadlo na středu 6. června 2007. Předcházely mu velké přípravy a nacvičování, ale vše se nakonec včas zvládlo. Začátek rozloučení byl stanoven na 16. hodinu. Dějištěm byla poprvé bolevecká sokolovna. Protože letos odchází do prvních tříd 36 dětí, odpovídala tomu i návštěvnost ze strany rodičů a příbuzných. Sokolovna byla plná! Paní ředitelka Vojtová všechny přivítala a seznámila je s programem. Nejprve vystoupili naši Kosíci s programem, který předváděli v Praze, pak členky divadélka Úsměv s krátkým představením. Pak se předvedli budoucí školáčci. Jejich taneční vystoupení mělo velký úspěch! A pak již  rytíř s dvorní dámou si zvali jednotlivé děti k sobě na pódium a pasovali je na opravdové školáky, což dosvědčila i navléknutá šerpa se jménem. Paní učitelky z jednotlivých tříd pak obdarovaly děti hezkým dárkem a popřály jim do života hodně štěstí. Že při tom tekly rodičům slzy, nelze se ani divit. Pasování  pokračovalo pravým rautem, připraveným v přísálí. Nádherně vyzdobené stoly, ovoce v různých formách, moučník a pití obdivovali všichni návštěvníci. Věříme, že si děti odnesou ty nejhezčí vzpomínky na tyto slavnostní chvíle.

 

 

 

                                  

 

     V dalším týdnu nás navštívili redaktoři televize ZAK, aby o nás natočili krátkou reportáž. Ve čtvrtek 14.6. vpodvečer jsme se pak poznávali na obrazovce televize Prima.

 

     Poslední společnou akcí celé školky byl výlet na vodní hamr v Dobřívě u Rokycan. Naplánován byl na pátek 15. června. Počasí bylo skvělé – polojasno a teplo. Po příjezdu na místo jsme si postupně po třídách prohlédli hamr. Zaujalo nás dobové zařízení kovárny, viděli jsme pracovat velké kladivo při zpracování horkého železa, dokonce nám ukázali, jak se vyková takový hřebík. Pak jsme si ještě porozhlédli po okolí hamru, obešli místní rybník a vydali se na zpáteční cestu.

 

    Teď už nás všechny čekají prázdniny, čas nových zážitků i sladkého lenošení.

 

    Tak tedy v září 2007 na shledanou!

 

 

 

                                                                                                                                   20.6.2007